čajová plantáž
Někdy také označován jako Pchu-er. Jedná se o čínský čaj pěstovaný téměř výhradně na jiho-západě Číny v provincii Jün-nan, jejíž unikátní klima je vhodné pro pěstování tohoto čaje. Svůj název dostal podle okresního městečka, kde se dříve výhradně zpracovával a lístky z plantáží se tam nosily z širokého okolí. Jeho stáří se odhaduje téměř na 2000 let. Dělí se na 2 druhy - Šeng (původní - zelený, u nás méně běžný, pochází až z 2000 let starých rostlin, které však byly ve velkém ničeny během čínské Kulturní revoluce) a Šu (levnější varianta, méně kvalitní, většina originálního procesu zrání je značně urychlena).

 

 

 

 

Pu-erh je pojmenován podle centra obchodu s tímto čajem, okresního města Pu-erh, které se nachází v jižním Yunnanu. Okres Pu-Erh patřil za dynastie Tchang (Tang, 618 - 907) k regionu Ying-Shen (nyní Si Mao a Xi Shuang Banna), takže původní jméno pro Pu-Erh bylo Ying-Shen...

Za dynastie Jüan (Yuan, 1279 - 1368) došlo ke změně jména na čaj Pu a až během vlády Wan-Li (1572-1620) za dynastie Ming (1368 - 1644) získal tento nápoj své nynější jméno - Pu-erh. Vrchol své produkce Pu-erh zažíval za dynastie Čching (Qing, 1644 - 1911). Záznamy z této doby říkají, že Pu-erh byl pěstován na šesti slavných čajových horách (six famous tea mountains) v oblasti, jejíž šíře přesahuje 800 mil, a počet lidí, kteří na výrobě čaje praccovali, převyšoval několik set tisíc.

Za dynastie Ming byly založeny „staré čajové koňské cesty“ (Cha Ma Gu Dao) vycházející z města Pu-erh a směřující do vnitrozemí Číny, do Tibetu, Vietnamu, Barmy a Thajska.

Historici však vypátrali, že tyto cesty mohou mít svůj počátek už v dobách západní (přední) dynastie Chan (Western Hang Dynasty, 206 př. Kr. - 8 po Kr.), což znamená, že čaj Pu-Erh může mít až 2200 let trvající historii. V roce 1897 začaly Francie a Anglie z regionu Si Mao dovážet čaje do Evropy a Pu-Erh se postupně stával známým po celém světě.

V Guangdongu a Hongkongu bývá Pu-erh často nazýván „Pu Lee“. Čaj byl pro místní vždy denní nutností, takže restaurace a čajové obchody musely mít skladiště na čaj a musely skladovat velké množství čajů Pu-Erh, aby dokázaly dostatečně uspokojovat poptávku. Některé druhy čaje Pu-Erh zůstávaly ve skladištích po delší dobu a tak se přišlo na to, že s věkem kvalita Pu-Erhu stoupá. Až kolem roku 1980 však propukl opravdový zájem o tento čaj a také o sbírání letitých a starobylých Pu-Erhů.

Pu-Erh je více, než jen obyčejný čaj. Lidé si krom jeho chuti a vůně mohou užívat také mnoha jeho příznivých zdravotních účinků, těšit se ze sbírání různých jeho variant a poznávat kulturní dědictví, které se za tímto čajem skrývá.

Cena letitých Pu-Erhů na trhu stoupá přinejmenším o 10% každým rokem. Není neobvyklé, že se cena některého velmi starého a vzácného Pu-Erhu zdvojnásobí co 2-3 roky.

Zdroj:jirkův webík